Lupa.cz

Za věci, které se nepovedly, jsme dostali oprávněnou kritiku. U některých jsme to i vzhledem ke krátkým termínům, neměli jak vymyslet lépe, říká o vývoji systémů tzv. chytré karantény státní zmocněnec pro digitalizaci a ředitel státního IT podniku NAKIT Vladimír Dzurilla. V rozhovoru pro Lupu popisuje, proč došlo k nejznámějším fuckupům, jak by státní systémy měly přejít do cloudu nebo proč si myslí, že v příštím hodnocení Evropské komise poskočí digitalizace českého státu výrazně nahoru.

Kdo má být odpovědný za škodu způsobenou systémem s prvky AI? Třeba za škodu při nehodě autonomního auta nebo za dopady systémů doporučujících obsah? Jak mají vypadat evropská pravidla pro AI? A proč má mít umělá inteligence lidský dohled? Hostem podcastu serveru Lupa.cz je právnička Alžběta Krausová, která se souvislostmi práva a systémů s prvky umělé inteligence zabývá v Ústavu státu a práva Akademie věd ČR. 

Říkalo se jim kufříkové telefony a jen málokdo si je v Československu mohl dovolit. Stály totiž kolem 60 tisíc korun, což v 90. letech 20. století znamenalo asi 15 průměrných měsíčních platů. První mobilní telefony v tuzemsku volaly na čísla s předvolbou 0601 v první komerční mobilní síti, kterou 12. září 1991 zprovoznila česko-americká firma Eurotel. Dostala exkluzivní licenci na 20 let a ukázala, že soukromý kapitalistický monopol trhu neprospívá velmi podobně, jako jej předtím v telekomunikacích dusil monopol státní. Start první veřejné mobilní sítě v Československu na standardu NMT i následný nástup už digitálního GSM je tématem dalšího dílu podcastového seriálu Příběhy z historie českého internetu.

I když má dítě ve škole špatné známky a problémy s autoritami, může z něj vyrůst zakladatel miliardového startupu, říká někdejší redaktor časopisu Forbes a aktuálně autor knížky Nápad za miliardu Michael Mareš. Kniha popisuje životní příběhy zakladatelů deseti firem - od Rohlík.cz, přes Zásilkovnu, Productboard až kPrůša Research. Jaké překážky technologické startupy v ČR řeší? Čím se dá jejich úspěch hodnotit? A kdy bude o investicích či exitech vysílat i televize Nova?

"Vážení přátelé, vítám vás zde, v posluchárně číslo 256 elektrotechnické fakulty ČVUT v Praze. Dnes v České federativní československé republice oficiálně zahajujeme provoz počítačové sítě internet. Je to historická událost, proto omluvte přítomnost fotografů a řady tuzemských i zahraničních televizních štábů, které ji přišly zaznamenat." Tak takto připojení Československa k internetu 13. února 1992 opravdu neproběhlo. Jak to bylo ve skutečnosti?

Neobvyklou rychlostí se v orgánech Evropské unie řítí do cílové rovinky Akt o digitálních službách (Digital Services Act, DSA). Nařízení má přinést řadu nových povinností pro provozovatele online služeb. Týkají se hlavně jejich odpovědnosti za obsah, který na ně nahrávají uživatelé, a také mazání nelegálního obsahu. Jaké kontroverzní změny se objevují v průběhu projednávání DSA? Hrozí zavádění upload filtrů? A jak by mohl DSA zasáhnout personalizovanou reklamu? Hostem podcastu serveru Lupa.cz je Ondřej Ferdus ze Svazu průmyslu a dopravy.

Jak se v posledním roce proměnil český mediální trh a jaký vliv na něj má hlavní stránka Seznamu? Jak velké procento lidí nesleduje zpravodajství? A jak se šíří konspirace na českém Telegramu? Všechna tato témata mají kupodivu něco společného – a to vedoucího Studia nových médií na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy a donedávna také ředitele Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky (NFNZ) Josefa Šlerku, který je hostem nejnovějšího dílu podcastu Lupa.cz.

„Nikdy jsem si nepředstavoval, že se internet vyvine z báječného, vstřícného, kultivovaného prostředí do toho, čím je dnes, kdy je obrazem celé společnosti se všemi jejími neduhy, promítá se do něj v hojné míře lidská malost a hloupost a nenávist,“ říká J. P., host nového dílu podcastového seriálu Příběhy z historie českého internetu. Jak se dostal k informatice? Proč nakonec internet porazil ostatní síťovou konkurenci? A jak se internetové prostředí za uplynulých třicet let proměnilo?

Kryštof Kolumbus Ameriku vlastně neobjevil. Když do ní připlul, žilo v ní už domorodé obyvatelstvo. Byl ale první, kdo Ameriku zanesl do mapy. Když se mi povede zmapovat něco nového, připadám si jako on, říká jeden z členů české komunity OpenStreetMap Miroslav Suchý. Data OpenStreetMap využívají například tuzemské Mapy.cz nebo některé navigační systémy. Geografické údaje přitom shromažďují dobrovolníci. Nejnovějším dílem tuzemské komunity je zmapování všech poštovních schránek v České republice. Jak takový projekt probíhá? Jak OpenStreetMap u nás fungují? Může se do mapování zapojit opravdu kdokoli a jak se kontrolují vkládaná data? 

Jak se bývalý šéf Mall.cz dívá na současnou e-commerce scénu? Co se mu v podnikání povedlo a nepovedlo? A jak se daří firmám Virtooal a finGOOD, do kterých investoval? Poslechněte si nový díl podcastu serveru Lupa.cz.

Měla to být revoluce v segmentu sdílených koloběžek a elektroskútrů. V květnu ale ostravská firma re.volt oznámila konec. Co se nepovedlo, popisuje jeden ze zakladatelů firmy Pavel Kuchta.

Během koronavirové pandemie se přes crowdfundingovou platformu HitHit vybralo kolem 26 milionů korun, které šly živnostníkům a malým firmám postiženým opatřeními proti covidu. "Překvapilo mě, že i lidé byli ochotni tak pomáhat," říká Pavel Eichler, jeden ze spoluzakladatelů HitHitu V podcastu mluví i o tom, jak v Česku funguje crowdfunding, nebo které projekty mají největší šanci na úspěch.

K počítačům ho přivedly hry a děda, který je vyvíjel. Na studiích se shodou náhod dostal na školení o prvních GSM sítích, které začátkem 90. let v Evropě startovaly. Z toho záhy vznikl první tuzemský web, který se mobilním světem zabýval. V roce 1998 pak byl jedním z organizátorů  protestu proti monopolu poskytovatele připojení SPT Telecom. A za pár let stál u zrodu "českého YouTube", serveru Stream.cz. Hostem podcastové série Příběhy z historie českého internetu je publicista, podnikatel a spisovatel P. Z.

Hlavní problém základní filozofie evropského návrhu regulace AI technologií spočívá v tom, že Evropská komise předpokládá, že pokud se použije autonomní technologie, je to problém a musíme se jím regulatorně zabývat, říká v rozhovoru pro Lupu prorektor Masarykovy univerzity a vedoucí Ústavu práva a technologií Radim Polčák. Potřebujeme regulovat AI? Jak by nová pravidla měla fungovat? A nepohřbí vývoj AI technologií v Evropě?

Místo memorování toho, jak funguje Word, výchova k informatickému myšlení. Tak má vypadat velká změna, kterou do učení informatiky na základních školách přináší revize Rámcového vzdělávacího programu. Informatika bude nově žáky provázet od prvního stupně až do deváté třídy a nemá je učit zapnout a vypnout počítač, ale spíš rozebírat problémy, plánovat jejich řešení a naučit se co nejvíce věcí automatizovat. Je tu ale řada háčků. Mluvili jsme o nich s učitelem Danielem Lessnerem z Jednoty školských informatiků.

První počítače si skládal z papírové vystřihovánky v časopisu ABC, záhy ale propadl videohrám na osmibitových počítačích a sám je začal na základě zahraničních vzorů psát. Na počítači začal také skládat hudbu, samozřejmě hlavně ke hrám. Náš dnešní host F. F. v seriálu Příběhy z historie českého internetu vzpomíná na své první zážitky s počítači a internetem.

Kyberbezpečnost v průmyslových firmách na jedné straně komplikují zastaralá zařízení, pro která neexistují bezpečnostní updaty. Na druhé straně to ale firmám hraje do karet: útoky jsou dnes stavěny spíš na nové technologie, říká v podcastu serveru Lupa.cz Jozef Mareš, odborník na kybernetickou bezpečnost ve společnosti Siemens Advanta. Mluví také o důsledcích home-office na bezpečnost, o chybách při kyberbezpečnostních školeních zaměstnanců nebo o aktuální zranitelnosti v Microsoft Exchange.

Na začátcích Seznamu mě bavilo, jak bylo všechno živelné, jak každý den bylo všechno úplně jinak. Můj přirozený naturel univerzálního technika úplně plesal, vzpomíná náš dnešní host P. Z. V seriálu Příběhy z historie českého internetu mluvíme s dnešními internetovými osobnostmi o jejich prvních zážitcích s počítači a internetem.

Jaké je to zamilovat se do počítačů a programování? Jak se z nesrozumitelných jedniček a nul stane něco krásného? A jak vysokoškolačce S. K. znalost IT a programování v životě otvíraly dveře? V seriálu Příběhy z historie českého internetu vzpomínáme s internetovými osobnostmi na jejich první zážitky s počítači a internetem.

Když web žije z reklamy, funguje na jiném mentálním modelu, než když žije z předplatného. Když má předplatitele, prodává své články konzumentům. Když žije z reklamy, prodává svoje čtenáře zadavatelům reklamy, říká vývojář a publicista Martin "Adent" Malý, který ve vydavatelství Economia několik let pracoval na zpoplatnění serveru Hospodářských novin. Kolik placených titulů se v Česku může uživit? Je šance, že se čeští vydavatelé někdy domluví na společném předplatném? A jaký nový projekt vývojář Martin Malý chystá?