Na Ceste Brno

Jaká "dobrá zpráva" plyne z knihy Jób a co bychom si z ní měli vzít? Poslechněte si další kázání Bedřicha Smoly ze série s názvem "Evangelium podle Jóba". Job 42:1-8 (B21) ”Job na to Hospodinu řekl: “Uznávám, že jsi všemocný a že nic nepřekazí Tvé úmysly. Ptal ses: “Kdo to zastírá mé záměry, a přitom nemá poznání?” Ano, mluvil jsem, o čem jsem neměl ponětí, o tajemstvích, jež jsou nad mé chápání. Řekl jsi: “Poslouchej a já promluvím, budu se Tě ptát a ty mě poučíš.” Dosud jsem o Tobě jen slýchal pověsti, teď Tě však na vlastní oči spatřuji. Proto se pokořuji-v prachu a popelu činím pokání!” Když Hospodin domluvil tato slova k Jobovi, promluvil k Elifzovi Temanskému: “Hořím hněvem proti tobě a tvým dvěma přátelům, protožr jste o mně nemluvili pravdivě jako můj služebník Job. Proto si teď vezměte sedm býků a sedm beranů a jděte za mým služebníkem Jobem. Obětujte za sebe zápalnou oběť a můj služebník Job ať se za vás modlí. Jen proto, že dám na něj, vás hanebně nepotrestám. Nemluvili jste tot

Žijeme v kultuře, podle které je projevem lásky povzbuzování a chválení. Napomínání je na druhé straně docela tabu. Co ale o napomínání říká Bible? Poslechněte si kázání Honzy Panovského. 1. Korintským 4:14 (B21) Nepíšu to proto, abych vás zahanbil, ale abych vás napomenul jako své milované děti. Římanům 15:14 (B21) Mám o vás jistotu, bratři moji, že jste plni dobroty, máte hojnost veškerého poznání a sami se dokážete napomínat navzájem. Koloským 3:16 (B21) Navzájem se ve vší moudrosti vyučujte a napomínejte. Kazatel 4:13 (B21) Lepší jest dítě chudé a moudré, než král starý a blázen, kterýž neumí již ani napomenutí přijímati.

Čím by měla podle Vás církev být? V české kultuře na církev často pohlížíme jako na něco starého či nepotřebného. Pro mnohé je to taková “relikvie”, přesto ji lidé mohou vnímat jako morální autoritu, nebo jako místo pro “duchovní zkušenosti”. Možná někteří vnímají církev pozitivně, a to v kontextu komunity-tedy místo, kam můžu patřit. Apoštol Pavel by nejspíš řekl, že Církev je mnohem víc než cokoli z právě jmenovaného. Poslechněte si kázání od Bedřicha Smoly. Efezským 2:11-22 (B21) Pamatujte, že pokud jde o tělo, byli jste původně pohané (které ti, kdo patří k obřízce, ručně vykonané na těle, nazývají neobřezanci). V té době jste byli bez Krista, oddělení od společnosti Izraele, cizí pokud jde o smlouvy zaslíbení, bez naděje a bez Boha na světě. Nyní jste ale v Kristu Ježíši! Kdysi jste byli vzdálení, ale teď jste díky Kristově krvi blízcí. On sám je náš pokoj; on spojil oba tábory v jedno a zbořil hradbu, která je rozdělovala.  Vlastním tělem zrušil nepřátelství, totiž Zákon spočívající v přikázáních a pře

Poslechněte si pokračování série kázání z knihy Filipským od Milana Kramoliše. Tentokrát byla řeč o tom, čí příklad v životě následujeme a jaký příklad dáváme druhým lidem. Filipským 3:17-21 (B21) "Bratři, následujte společně můj příklad a všímejte si těch, kdo žijí podle našeho vzoru. Mnozí totiž žijí jako nepřátelé Kristova kříže; často jsem vám o nich říkal a nyní vám to s pláčem opakuji. Jejich konec je záhuba, jejich bůh břicho a jejich sláva v jejich hanebnostech. Takoví myslí jen na pozemské věci, my ale máme občanství v nebi, odkud očekáváme Spasitele – Pána Ježíše Krista. Ten promění naše ubohé tělo do podoby jeho slavného těla, a to mocí, kterou je schopen podmanit si vše."

Knihu Jób má spousta lidi podvědomě spojenou s utrpením. Je to ale opravdu tak? Je utrpení ústředním motivem knihy? Jak se vyrovnat se zvláštním obrazem Boha, který se na začátku příběhu Jóbem chlubí, nechá se vyprovokovat a dovolí, aby Jób zažil spousty trápení? Jaká "dobrá zpráva" plyne z knihy Jób a co bychom si z ní měli vzít? Poslechněte si první kázání Bedřicha Smoly z nové série s názvem "Evangelium podle Jóba". Jób 1 (B21) V zemi Úc žil muž jménem Job. Ten muž byl bezúhonný a poctivý, bohabojný a prostý všeho zla.  ... Jednoho dne, když synové Boží přišli, aby předstoupili před Hospodina, přišel s nimi i satan. „Odkud jdeš?“ zeptal se Hospodin satana. „Toulal jsem se po zemi sem a tam,“ odpověděl mu satan. „A všiml sis mého služebníka Joba?“ řekl mu na to Hospodin. „Na zemi mu není rovného – ten muž je bezúhonný a poctivý, bohabojný a prostý všeho zla.“ „Copak Job ctí Boha zadarmo?“ namítl satan Hospodinu. „Copak jsi kolem něj, kolem jeho domu a kolem všeho, co má, nepostavil hra

Poslechněte si další pokračování série kázání z knihy Nehemjáš od Václava Kadlece. Tentokrát se zastavíme u Vodní brány. Nehemjáš 3:26 Chrámoví nevolníci sídlili na Ófelu a opravovali proto na východě naproti Vodní bráně … Jan 15:2-3 Každou ratolest, která nenese ovoce, odřezává, a každou, která nese ovoce, čistí, aby nesla hojnější ovoce. Vy jste již čisti pro slovo, které jsem k vám mluvil. Jan 13:1-11 Bylo před velikonočními svátky. Ježíš věděl, že přišla jeho hodina, aby z tohoto světa šel k Otci; miloval své, kteří jsou ve světě, a prokázal svou lásku k nim, až do konce. Když byli u večeře a ďábel již vložil do srdce Jidáše Iškariotského, syna Šimonova, aby ho zradil, Ježíš vstal od stolu a vědom si toho, že mu Otec dal všecko do rukou a že od Boha vyšel a k Bohu odchází, odložil svrchní šat, vzal lněné plátno a přepásal se; pak nalil vodu do umyvadla a začal učedníkům umývat nohy a utírat je plátnem, jímž byl přepásán. Přišel k Šimonu Petrovi a ten mu řekl: „Pane, ty mi chceš mýt nohy?“ Ježíš mu odpověd

Poslechněte si Bedřichovo kázání o 3 velikonočních otázkách, na které se ptá většina společnosti. Když vyprávíme velikonoční příběh, často slyšíme, že tento svět/lidé v něm mají nějaký problém (křesťané problému říkají hřích). Ale existuje opravdu nějaký problém? Nejsou lidské chyby zkušenosti, které nás posouvají dopředu? Pokud opravdu existuje nějaký problém, proč musel někdo zemřít? Opravdu je řešení problému Ježíšova smrt? Proč by všemohoucí Bůh vyřešil problém tak, že nechá někoho zemřít? Přineslo Ježíšovo ukřižování a zmrtvýchvstání vůbec nějakou změnu? Nevypadá historie před Velikonocemi a po Velikonocích téměř stejně-spoustu bolesti, trápení, válek, nepochopení mezi lidmi...? Změnilo se opravdu něco na Velikonoce? 2. Korintským 5:17-19 (B21) Kdo je v Kristu, je nové stvoření. Staré pominulo – hle, je tu nové! A to všechno je z Boha, který nás se sebou smířil skrze Krista a pověřil nás, abychom sloužili tomuto smíření. Bůh v Kristu uzavřel se světem mír! Přestal lidem počítat viny a zprávu o tom

Poslechněte si kázání Josefa Horského, který mluvil o dvou příbězích. Ježíš se v nich představuje jako ten, kterého poslouchají nejen přírodní živly (když utiší bouři), ale taky démoni. Nabízí se otázka-”Co je tohle za člověka, že se dějí takové věci”? Co si z nich můžeme vzít do vlastních životů? Matouš 8:23-34 (SNC) Pak vyplul spolu se svými učedníky. Nad jezerem se strhla prudká bouře, takže člunu hrozilo potopení ve vlnách. Ježíš však klidně spal. Probudili ho: „Pane, zachraň nás. Jde o život!“ Ale on jim řekl: „Proč se bojíte? Kde je vaše víra?“ Vstal, okřikl vítr i vlny, a nastal klid. Kteří to viděli, byli naplněni údivem a říkali si: „Kdo to vlastně je, že ho poslouchají vítr i moře?“ Když přistáli na druhém břehu jezera poblíž Gadary, narazili na dva muže posedlé démony. Ti žili ve skalních hrobech a byli tak nebezpeční, že se nikdo neodvážil tudy chodit. Na Ježíše začali křičet: „Co je ti do nás, Boží Synu? Ještě na nás nemáš právo!“ Opodál se páslo velké stádo vepřů. „Když nám bereš moc nad lidmi,

Poslechněte si další díl kázání ze série o Králi Davidovi. František Brückner mluvil o tom, proč je dobré neoplácet zlem za zlo, zůstat věrným a také o tom, proč není dobrý nápad chodit na záchod do jeskyně.¨ 1. Samuelova 21:2 Kolem něho se shromáždili všichni utlačovaní, všichni stíhaní věřitelem a všichni, jejichž život byl plný hořkosti. Stal se jejich velitelem. Bylo s ním na čtyři sta mužů. 1. Samuelova 24:1-13 David se usadil na nepřístupných vrcholcích u Én-gedí. Když se Saul vrátil ze stíhání Pelištejců, oznámili mu: „Hle, David je v poušti Én-gedí." Saul tedy vzal tři tisíce mužů vybraných z celého Izraele a vydal se hledat Davida a jeho muže po Kozorožčích skalách. Došel až k ohradám pro stáda, které byly při cestě; byla tam jeskyně. Saul do ní vstoupil, aby vykonal potřebu. V odlehlém koutu jeskyně však seděl David se svými muži. Tu Davidovi jeho muži řekli: „Toto je den, o němž ti Hospodin řekl: ‚Vydám ti do rukou tvého nepřítele.‘ Můžeš s ním naložit, jak se ti zlíbí.“ David se přikradl a od

Poslechněte si kázání Václava Kadlece o Darech Ducha Svatého. Víme, proč nám je Duch dává? Nehemjáš 3:15 Studničnou bránu opravoval Kol-chozéův syn Šalúm, správce obvodu Mispy; ten ji vystavěl, zastřešil a vsadil vrata se zámky a závorami; opravil také hradbu při vodojemu u královské zahrady až po schody vedoucí dolů z Města Davidova. Jan 9:1-3, 6-7 Cestou uviděl člověka, který byl od narození slepý. Jeho učedníci se ho zeptali: „Mistře, kdo se prohřešil, že se ten člověk narodil slepý? On sám, nebo jeho rodiče?“ Ježíš odpověděl: „Nezhřešil ani on ani jeho rodiče; je slepý, aby se na něm zjevily skutky Boží. 1. Korintským 14:23 Kdyby se celá církev sešla ve shromáždění a všichni by mluvili ve vytržení a přišli by tam lidé nezasvěcení a nevěřící, cožpak neřeknou, že blázníte? 1. Korintským 12:7-11 Každému je dán zvláštní projev Ducha ke společnému prospěchu. Jednomu je skrze Ducha dáno slovo moudrosti, druhému slovo poznání podle téhož Ducha, někomu zase víra v témž Duchu, někomu dar uzdravování v jednom a té

Existují různé způsoby jak se modlit. V naší tradici se například často setkáme se spontánními modlitbami, málokdy se modlíme už vymyšlené modlitby. Existují nějaká rizika, která jsou spojená s naším způsobem modlení? Jakými přístupy k modlitbám se můžeme inspirovat v Bibli? Poslechněte si kázání Davida Vávry o modlitbě. Matouš 6:7-13 (B21): Když se tedy modlíte, neříkejte prázdná slova jako pohané, kteří si myslí, že budou vyslyšeni pro množství svých slov. Nebuďte jako oni. Váš Otec ví, co potřebujete, ještě předtím, než ho poprosíte. Proto se modlete takto: Otče náš, který jsi v nebesích, ať se posvětí tvé jméno! Ať přijde tvé království! Ať se stane tvoje vůle jako v nebi, tak i na zemi. Dej nám i dnes náš denní chléb a odpusť nám naše viny, jako i my odpouštíme našim viníkům. A neuveď nás do pokušení, ale vysvoboď nás od zlého. Žalm 77:11-13 (B21): To je můj konec, říkám si, kdyby své pravici dal klesnout Nejvyšší! Budu však vzpomínat, co Hospodin učinil – ano, připomenu tvé dávné zázraky! O všem, co vy

Omlouváme se za šum v nahrávce, došlo k chybě při nahrávání. Další epizody už by měly být bez šumu. Jak může příběh 'Štědrého krále' proměnit náš pohled na nedostatek a hojnost? V neděli jsme s Bedřichem Smolou četli podobenství v 19. kapitole Lukášova evangelia, poslechněte si záznam. Lukáš 19:11-27 (B21) "Tehdy vyprávěl svým posluchačům další podobenství, protože se blížil k Jeruzalému a oni si mysleli, že se už nyní má zjevit Boží království. Řekl jim: „Jeden urozený člověk odešel do daleké země, aby se odtamtud vrátil jako král. Předtím si zavolal deset svých služebníků, dal jim deset hřiven a řekl jim: ‚Hospodařte s tím, dokud nepřijdu.‘ Jeho krajané ho ale nenáviděli a hned vyslali poselstvo, aby vyřídilo: ‚Nechceme ho za krále!‘ Když se pak vrátil jako král, zavolal si služebníky, kterým svěřil peníze, aby zjistil, kolik kdo vydělal. Přišel první a řekl: ‚Pane, tvá hřivna vynesla deset hřiven.‘ Král odpověděl: ‚Výborně, můj dobrý služebníku! Protože jsi byl věrný v tom nejmenším, vládni de

Připravte se na příběh, který překračuje všechna očekávání – od Moábu až do Betléma, přes pole plné ječmene. V neděli nám Klára Helánová představila Rút - ženu, která se nebála, a Boáze - muže, který neuhnul. Každý svým jedinečným způsobem odrážel neochvějnou a věrnou Boží lásku, která je připravená pro každého z nás. Klára převýpravěla celý příběh knihy (Rút 1-4), který se do poznámek podcastu kvůli rozsahu nevejde. Klára také četla úryvek z knihy Leviticus o paběrkování: Leviticus 19:9-10: "Když budete sklízet obilí své země, nesklízej své pole až do kraje a nepaběrkuj, co po sklizni zůstalo. Ani svou vinici úplně neobírej a nepaběrkuj, co na vinici upadlo. Nech to chudákovi a přistěhovalci. Já jsem Hospodin, váš Bůh."

Poslechněte si druhé pokračování série "Nový začátek" z knihy Efezským od Bedřicha Smoly. Proč dává autor dopisu takový důraz na jednotu církve? Jak by měla jednota mezi křesťany vypadat? Jak by se k sobě měli chovat lidé v církvi, přestože jsou často velmi odlišní? Efezským 4:1-16 (B21) "Jako vězeň v Pánu vás tedy prosím, abyste svým životem dělali čest tomu povolání, které jste přijali. Buďte vždy pokorní a mírní, trpělivě se navzájem snášejte v lásce a usilujte zachovávat jednotu Ducha, spojeni poutem pokoje. Je jedno tělo a jeden Duch, jedna naděje, k níž jsme byli povoláni, jeden Pán, jedna víra, jeden křest, jeden Bůh a Otec všech, který je nade všechny a skrze všechny a ve všech. Každému jednotlivému z nás byla dána milost podle míry Kristova obdarování. Písmo přece říká: „Vystoupil do výšin, zmocnil se zajatých, dary lidem rozdělil.“ To, že „vystoupil“, musí znamenat, že předtím také sestoupil dolů na zem. Ten, který sestoupil, je právě ten, který vystoupil vysoko nad všechna nebesa, a

V neděli jsme se s Bedřichem Smolou vrátili k vánočnímu příběhu. To, že existuje Bůh ještě nutně nemusí znamenat, že mu budou lidé věřit. Na Vánoce jsme si připomínali, že Bůh přišel na svět, ale jaký to byl Bůh? A stojí za to takovému Bohu věřit? Jan 1:1-18 (SNC) Kristus existoval od věčnosti, byl stále s Bohem Otcem a byl to Bůh sám. On byl tvořícím Božím Slovem, kterým vše vzniklo a trvá. Je zdrojem všeho života a pro lidi světlem na cestě k Bohu. To světlo přemáhá temnotu světa, ale ta ho nikdy nepřekoná. Bůh pověřil muže, který se jmenoval Jan (zvaný Křtitel), aby svědčil o Ježíši a vedl lidi k víře, že Ježíš je tím světlem. Jan nikdy ani nenaznačil, že by jím byl on sám. Ježíš je to pravé světlo, které září vstříc každému člověku. Přišel na zem, kterou stvořil a k lidem, které miloval, ale oni ho nepřijali. Těm však, kteří ho přece přijali a uvěřili v něho, otevřel přístup do Boží rodiny. Nestali se jejími členy rodem ani lidským úsilím, ale Božím působením. A věčné Slovo se stalo člověkem, který žil me

Kdo by zkoušky neznal. Ze školy, ale taky ze života. Kdo nezažil zklamání z neúspěchu, jakoby nebyl. Ale jak se s tím vypořádat k naší spokojenosti? Stačí být dobře připravený? A co dělat v situacích, kdy dobrá příprava nepomáhá? Poslechněte si kázání Jany Dvořáčkové. Matouš 4:1-11 Tehdy byl Ježíš Duchem vyveden na poušť, aby byl pokoušen od ďábla. Postil se čtyřicet dní a čtyřicet nocí, až nakonec vyhladověl. Tu přistoupil pokušitel a řekl mu: „Jsi-li Syn Boží, řekni, ať z těchto kamenů jsou chleby.“ On však odpověděl: „Je psáno: ‚Ne jenom chlebem bude člověk živ, ale každým slovem, které vychází z Božích úst.‘“ Tu ho vezme ďábel do svatého města, postaví ho na vrcholek chrámu a řekne mu: „Jsi-li Syn Boží, vrhni se dolů; vždyť je psáno: ‚Svým andělům dá příkaz a na ruce tě vezmou, abys nenarazil nohou na kámen‘!“ Ježíš mu pravil: „Je také psáno: ‚Nebudeš pokoušet Hospodina, Boha svého.‘“ Pak ho ďábel vezme na velmi vysokou horu, ukáže mu všechna království světa i jejich slávu a řekne mu: „Toto všechno ti dá

František Brückner pokračuje v sérii kázání o králi Davidovi. Poslechněte si tentokrát o Davidově vztahu s Jónatanem. Je to povídání o rivalitě, nenaplněném poslání, ale i o pokoře a neobyčejném přátelství. 1. Samuelova 17:57 - 1. Samuelova 18:12 Když se David po vítězství nad Pelištejcem vrátil, uvedl ho Abnér před Saula; Pelištejcovu hlavu měl David v ruce. Saul se ho otázal: „Čí syn jsi, mládenče?“ David odvětil: „Syn tvého služebníka Jišaje Betlémského.“  I skončil rozhovor se Saulem. Jónatan přilnul celou duší k Davidovi, zamiloval si ho jako sebe sama. Saul ho totiž vzal onoho dne k sobě a nedovolil mu vrátit se do otcovského domu. A Jónatan uzavřel s Davidem smlouvu, neboť ho miloval jako sám sebe. Jónatan svlékl plášť, který měl na sobě, a dal jej Davidovi, též své odění i s mečem, lukem a opaskem. A David podnikal výpravy, a kamkoli ho Saul poslal, měl úspěch. Proto ho Saul ustanovil velitelem nad bojovníky. To se líbilo všemu lidu i Saulovým služebníkům. Tenkrát, když přicházeli, když se David vrace

Poslechněte si první kázání roku 2024, ve kterém Bedřich Smola otevírá knihu Efezským. Kázání je součástí větší série "Nový začátek", která vychází právě z knihy Efezským, na další části se můžete těšit v průběhu jara 2024. Efezským 1:1-23 (B21) Pavel, z Boží vůle apoštol Krista Ježíše, svatým, kteří jsou v Efesu, věrným v Kristu Ježíši: Milost vám a pokoj od Boha, našeho Otce, a od Pána Ježíše Krista. Požehnán buď Bůh a Otec našeho Pána Ježíše Krista, který nás v Kristu požehnal veškerým duchovním požehnáním v nebesích! V něm nás vyvolil ještě před stvořením světa, abychom před ním byli svatí a bezúhonní v lásce. Ve své laskavé vůli nás předurčil, abychom skrze Ježíše Krista byli přijati za jeho vlastní. Chvála jemu za tu slavnou milost, kterou nás obdařil ve svém Milovaném! V něm se nám skrze jeho krev dostalo vykoupení, totiž odpuštění hříchů, podle bohatství jeho milosti, kterou nás štědře zahrnul se vší moudrostí a prozíravostí. Ve své laskavosti nám dal poznat tajemství své vůle – předsevzal s

Poslechněte si kázání Františka Brücknera z druhé adventní neděle roku 2023. František mluvil o Smyslu Vánoc. Může nás Vánoční příběh o narození dítěte v Betlémě ještě nějak oslovit? Jan 1:9-14 (CEP) "Bylo tu pravé světlo, které osvěcuje každého člověka; to přicházelo do světa. Na světě byl, svět skrze něj povstal, ale svět ho nepoznal. Přišel do svého vlastního, ale jeho vlastní ho nepřijali. Těm pak, kteří ho přijali a věří v jeho jméno, dal moc stát se Božími dětmi. Ti se nenarodili, jen jako se rodí lidé, jako děti pozemských otců, nýbrž se narodili z Boha. A Slovo se stalo tělem a přebývalo mezi námi. Spatřili jsme jeho slávu, slávu, jakou má od Otce jednorozený Syn, plný milosti a pravdy." Jan 3:16 (CEP) "Neboť Bůh tak miloval svět, že dal svého jediného Syna, aby žádný, kdo v něho věří, nezahynul, ale měl život věčný."

Poslechněte si kázání Bedřicha Smoly z první adventní neděle roku 2023. Řeč byla o žalmu 40, který na první pohled nemá s adventem mnoho společného. Nicméně, Bedřich mluvil o očekáváních-téma společné pro advent i čtyřicátý žalm. V podcastu zmiňuje Bedřich v čase asi 2:30 píseň od kapely U2. Vystřihli jsme ji ze záznamu s ohledem na autorská práva. Píseň si můžete poslechnout ⁠zde⁠ (v čase 4:49-7:06). Žalm 40:1-12 (B21) "Pro předního zpěváka. Žalm Davidův. Na Hospodina jsem čekal toužebně a on se naklonil a uslyšel můj křik. Z vlhké jámy vytáhl mě, z kalné bažiny, mé nohy postavil na pevné skále, mé kroky upevnil. Do úst mi vložil novou píseň, chvalozpěv Bohu našemu; mnozí to spatří a budou ho mít v úctě, na Hospodina se spolehnou. Blaze člověku, který v Hospodina skládá naději, který se neobrací k pyšným ani k těm, kdo se řídí lží. Kolik jen, Hospodine Bože můj, kolik jen činíš zázraků! V úmyslech, které o nás máš, se tobě nikdo nerovná! Chtěl bych je vypovědět, o nich promluvit, je jich však víc, než