Na Ceste Brno

Nehemjáš 1:1-11 Příběhy Nehemjáše, syna Chakaljášova. V měsíci kislevu dvacátého roku, když jsem byl na hradě v Šúšanu, přišel Chananí, jeden z mých bratrů, s muži z Judska. Zeptal jsem se jich na Judejce, na ty zbylé, kteří ušli zajetí, a na Jeruzalém. Řekli mi: „Ti zbylí, kteří zůstali tam v té krajině a nebyli zajati, jsou vystaveni veliké zlobě a potupě. Jeruzalémské hradby jsou pobořeny a brány zničeny ohněm. Když jsem slyšel ta slova, usedl jsem a plakal. Truchlil jsem několik dní, postil jsem se před Bohem nebes a modlil se k němu. Říkal jsem: Ach, Hospodine, Bože nebes, Bože veliký a hrozný, který zachováváš smlouvu a jsi milosrdný k těm, kdo tě milují a zachovávají tvá přikázání. Kéž je tvé ucho ochotné slyšet a oči tvé pohotové vidět, abys vyslyšel modlitbu svého služebníka, kterou se před tebou modlím ustavičně dnem i nocí za syny Izraele, tvoje služebníky.“ Vyznávám hříchy synů izraelských, kterých jsme se proti tobě dopustili; hřešili jsme i já a dům mého otce. Počínali jsme si vůči tobě hanebně,

Boha světíme tím, že k němu přicházíme s bázní, protože má moc a s radostí, protože nás zachránil. Matouš 6:5-13 'Také když se modlíte, nebuďte jako pokrytci. Ti totiž při modlitbě rádi postávají v synagogách a na nárožích ulic, aby se ukazovali před lidmi. Amen, říkám vám, že už mají svou odměnu. Raději, když se modlíš, vejdi do svého pokojíku, zavři dveře a modli se ke svému Otci, který je vskrytu. Tvůj Otec, který vidí vskrytu, tě odmění. Když se tedy modlíte, neříkejte prázdná slova jako pohané, kteří si myslí, že budou vyslyšeni pro množství svých slov. Nebuďte jako oni. Váš Otec ví, co potřebujete, ještě předtím, než ho poprosíte. Proto se modlete takto: Otče náš, který jsi v nebesích, ať se posvětí tvé jméno! Ať přijde tvé království! Ať se stane tvoje vůle jako v nebi, tak i na zemi. Dej nám i dnes náš denní chléb a odpusť nám naše viny, jako i my odpouštíme našim viníkům. A neuveď nás do pokušení, ale vysvoboď nás od zlého. ' Posvěť se jméno Tvé. Slova modlitby, kterou Ježíš učil své učedníky. Jak se

Modlitba je každodenní rozhovor dítěte s otcem. Matouš 6:5-13 'Také když se modlíte, nebuďte jako pokrytci. Ti totiž při modlitbě rádi postávají v synagogách a na nárožích ulic, aby se ukazovali před lidmi. Amen, říkám vám, že už mají svou odměnu. Raději, když se modlíš, vejdi do svého pokojíku, zavři dveře a modli se ke svému Otci, který je vskrytu. Tvůj Otec, který vidí vskrytu, tě odmění. Když se tedy modlíte, neříkejte prázdná slova jako pohané, kteří si myslí, že budou vyslyšeni pro množství svých slov. Nebuďte jako oni. Váš Otec ví, co potřebujete, ještě předtím, než ho poprosíte. Proto se modlete takto: Otče náš, který jsi v nebesích, ať se posvětí tvé jméno! Ať přijde tvé království! Ať se stane tvoje vůle jako v nebi, tak i na zemi. Dej nám i dnes náš denní chléb a odpusť nám naše viny, jako i my odpouštíme našim viníkům. A neuveď nás do pokušení, ale vysvoboď nás od zlého. '   Jako  křesťané věříme Bohu, který nás miluje a touží po tom, abychom ho stále  více poznávali. Věříme Bohu,

Jaký význam má církev? A jakou roli v ní vlastně hrajeme jako  jednotlivci? Záleží vůbec na tom, abychom jako křesťané byli její  součástí? To jsou otázky, které jsme si kladli. V kázání na ně najdete odpovědi. Základním úkolem církve je, aby pomáhala lidem najít nový život s Ježíšem.

Advent je obdobím čekání. Všichni víme, že advent po čtyřech týdnech  čekání skončí a přijdou Vánoce. Jenže v našich životech často čekáme na  věci bez záruky, že se jich vůbec kdy dočkáme. A každý z nás si občas klade otázky typu: "Proč se daří těm, kteří v životě podvádí a lžou? Copak to Bůh nevidí?" "Jaký má vlastně smysl žít podle Božích zákonů?" "Proč nemůžeme mít děti, když bychom je jistě milovali víc než tito lidé?" "Proč můj muž/žena ode mě odešel/odešla?" Jak na tyto a další otázky odpovídá vánoční příběh? O tom jsme přemýšleli s Bedřichem...

Každý člověk má v sobě čekání. Každý touží po něčem víc, po lepším,  smysluplnějším, krásnějším a sťastnějším životě. Často čekáme, kdy se věci změní — nebo kdo je změní pro nás. Často upínáme své očekávání do spasitelů, které si sami vytvoříme — nebo kteří se nám sami nabídnou. Výsledkem je zklamání. Pro někoho je takovým zklamáním i samo křesťanství. I Jan Křtitel po  svém uvěznění pochyboval, zda je Ježíš „ten, na koho čekáme“. Je jím? Je  jím i dnes? A proč? Takto se budeme ptát a společně hledat odpovědi nad biblickým (i parabiblickým) textem. Všichni čekající, vyhlížející i ti, kdo bojují se zklamáním, jsou vítáni! (Matouš 11:2-11) Jana Potápníka nakonec zavřeli za hanobení  hlavy státu. Když se ale ve vězení doslechl, jak na jeho hnutí odvážně  navázal jeho bratranec Ježíš a co všechno veřejně říká a dělá, poslal za  ním pár svých stoupenců s otázkou: „Jsi to ty, na koho jsme čekali?  Nebo přijde někdo lepší?“ Ježíš jim odpověděl: „Pozdravujte Jana a povězte mu, co se

Je Bůh jen spravedlivý anebo milující a jak spolu souvisí příběh Adama a Evy a narození Krista? Více si poslechněte v kázání. Genesis 3:1-19 'Nejchytřejší ze všech polních zvířat, která Hospodin Bůh učinil, byl had. Ten řekl ženě: „Opravdu vám Bůh zakázal jíst ze všech stromů v zahradě?“ „Ovoce stromů v zahradě jíst smíme,“ odpověděla žena hadovi. „Ale o ovoci stromu uprostřed zahrady Bůh řekl: ‚Nejezte z něj, ani se ho nedotýkejte, jinak zemřete.‘“ Na to had ženě řekl: „Určitě nezemřete! Bůh ale ví, že jakmile pojíte z toho stromu, otevřou se vám oči a budete jako Bůh: budete znát dobro i zlo.“ Když tedy žena viděla, že onen strom je dobrý k jídlu a lákavý na pohled, strom žádoucí k nabytí rozumu, vzala z jeho ovoce a jedla. Dala i svému muži, který byl s ní, a také on jedl. Tehdy se jim oběma otevřely oči a poznali, že jsou nazí. Svázali tedy fíkové listí a udělali si zástěrky. Vtom ale uslyšeli hlas Hospodina Boha procházejícího se zahradou za denního vánku. Tehdy se Adam a jeho žena skryli před Hospodinem

Rozhodnutím pro Krista se dostáváme na začátek cesty z vězení na svobodu. Věznit nás vlastně může úplně cokoliv. Svobodu nám dá ale jen Kristus. Čtení: Skutky 16:23-33 Když je důkladně zbičovali, zavřeli je do vězení a žalářníkovi poručili, aby je dobře hlídal. On je podle toho rozkazu zavřel do nejbezpečnější cely a pro jistotu jim dal nohy do klády. Kolem půlnoci se Pavel a Silas modlili a zpěvem oslavovali Boha; ostatní vězňové je poslouchali. Tu náhle nastalo veliké zemětřesení a celé vězení se otřáslo až do základů. Rázem se otevřely všechny dveře a všem vězňům spadla pouta. Když se žalářník probudil a uviděl, že jsou všechny dveře vězení otevřené, vytasil meč a chtěl se zabít, protože myslel, že mu vězňové uprchli. Ale Pavel hlasitě vykřikl: „Nedělej to! Jsme tu všichni!“ Tu žalářník rozkázal, aby mu přinesli světlo, vběhl dovnitř a pln strachu padl před Pavlem a Silasem na kolena. Pak je vyvedl ven a řekl: „Bohové a páni, co mám dělat, abych byl zachráněn?“ Oni mu řekli: „Věř v Pána Ježíše, a budeš sp

Jako ženy a muži jsme různí. Jaké jsou ale naše role podle Bible? A jak můžeme vlastně žít a naplňovat své role uprostřed dnešního světa?

Hřích.  Jako lidé se mu nemůžeme vyhnout. Každý den selháváme v našich myšlenkách, slovech i v jednání. Co se ale stane, když hřích zcela ovládne náš život? A je vůbec nějaká cesta ven z vězení vlastního hříchu?

Jaké bude naše manželství záleží především na nás. Jakou cestu si zvolíme? Budeme budovat vzájemné nepřátelství anebo se naopak spojenectví, které obstojí v tomto světě? A v čem je opravdová síla manželství?  Je tu další kázání ze série na téma manželství. Tentokrát na téma Jedno tělo. Jelikož se kázání v Na Cestě nepodařilo vlivem selhání techniky a lidského faktoru nahrát, poslechněte si kázání, které v rámci stejné série zaznělo letos na jaře v Církvi bratrské Maják na Vsetíně.

Pekli jste někdy dort? Každý se peče trochu jinak, ale vždy začnete tak, že vezmete určité suroviny a postupně je smícháte dohromady. Vajíčka, mouku, cukr, kakao... A když dort upečete a vyndáte z trouby už nemáte vajíčka, mouku, cukr, kakao...máte dort. Všechny suroviny, které jste do něj přidali, v něm stále jsou. Už ale nejdou oddělit.  A právě takové je manželství...  Pokračujeme v sérií kázání o manželství tentokrát na téma "Better together?" Je pro vás téma manželství aktuální? Tak si určitě poslechněte i předchozí kázání z této série.

Jako  křesťané věříme, že Bůh, kterého uctíváme je živý a skutečný. A i když  ho nevidíme, můžeme s Ním mluvit o všem, čím žijeme. Děláme to ale? Je modlitba opravdovou součástí našich životů nebo si na ni vzpomeneme jen  tehdy, když už nevíme jak dál? Nezáleží na tom, kde se modlíme, ale jak!

Kdo nebo co je v životě naše největší radost? A máme ji ve svém životě vůbec nebo spíš prožíváme prchavé okamžiky štěstí, když se aspoň na chvíli roztrhnou bouřkové mraky našeho života? Je možné mít ve svém životě radost doslova až za hrob? I když Kristus neudělá náš život jednodušší a snadnější, tak je pořád hoden toho, abychom za něj položili svůj život. křesťanská víra je radostná radost je možné prožívat i navzdory utrpení zdrojem radosti je v první řadě Kristu radost se dá prožívat souběžně se smutkem

Příběh Romea a Julie je ideálem romantiky, kterou by asi všichni lidé chtěli zažít. Na druhou stranu všichni vědí, že toto období v životě nevydrží. Co je tedy ta opravdová láska? Co vůbec s tím? Jsme odsouzení jen k nudným a rutinním manželstvím? Je pravda to, co říká Chris Rock: “Vyberte si... můžete být single a osamělí, nebo se oženit a nudit”? Obětavá láska buduje blízkost. Manželství není smlouva, je to slib!

"Jak nesčetná jsou tvá díla, Hospodine! Všechno jsi učinil moudře; země je plná tvých tvorů".  - Bible Bůh stvořil Zemi se vším, co je na ní a člověku předal výsadu i  zodpovědnost užívat ji i spravovat. Aktuálním tématem dnešní doby je  změna klimatu, se kterou souvisí spoustu palčivých otázek týkající se  budoucnosti celé planety

"Vždycky se radujte" Bible. Jak se ale radovat, když se nám  život sesypal jako domeček z karet? Jak se radovat ve chvílích, kdy nás  zradil někdo, komu jsme důvěřovali? Jak najít znovu radost, když jsme  sami udělali chybu, kterou už nelze vzít zpět?

Má ve 21. století manželství ještě nějaký smysl? Vážně potřebujeme papír ke stvrzení lásky, když polovina manželství stejně končí rozvodem? Má  manželství vůbec nějaký zvláštní význam a přesah pro náš partnerský  vztah i osobní život? Pálí vás podobné otázky? Je manželství vaše aktuální životní téma? Pak si nenechte ujít podzimní sérii kázání. Dnes začínáme... EF 5:21 | Z úcty ke Kristu se poddávejte jedni druhým. Otázky k diskuzi a přemýšlení: Na čem zakládáte vaše manželství? V čem se liší vaše manželství? Co děláte pro to, abyste porazili svoje sobectví?

Kdo jsou pro nás lidé, které potkáváme každou neděli na bohoslužbě? Mají  v našich životech své místo nebo jsou jen náhodnými spolusedícími? A  záleží na tom vůbec? Na základě příkladu modlitby apoštola Pavla za Filipské jsme shrnuli část 1. kapitoly do následující výzvy - Buďme za sebe navzájem neustále vděční a každý den se za sebe s láskou, radostí, vděčností a zájmem modleme!

Co dělat, když přijdou pochybnosti? Má smysl se jimi zabývat? Jaké jsou vlastně příčiny pochybností, co s námi dělají a co si s nimi počít?  Příčiny pochybností   Srovnavání se s ostatními    Nespravedlnost, kterou zažíváme každý den  Zklamání z lidí  Zklamání z církve, z nevyslyšených modliteb   Negativní zkusenosti s druhými křesťany  Co s námi pochybnosti dělají   Působí na náš intelekt   Působí na emoce  Působí na naše tělo  Působí na naši vůli  Co si s pochybnostmi počít   Řešte pochybnosti v pravý cas   Rozpomeňte se na svoji první lásku   Neopouštějte společenství církve   Nespoléhejte pouze na svůj rozum   Představte si, jaké by to bylo, kdybychom podlehli svým pochybnostem   Zkuste zaměřit svou pozornost na Krista